Už toho mám dost! Kamarádů jen tak ve škole, příjemných soucitných pohledů. Lží. Světa. Všeho. Kdo to potřebuje? Když pominu ten svět, jaký by to bylo, bez toho všeho? Nikomu by se to nelíbilo. Upřímný svět. Ale já ho chci. Sice je to stejnak všechno tak zkurvený, že když to bude horší, nikdo nebude nadávat na tento systém! Já s tím chci něco udělat. Řekla holka, co se narodila ve špatné době. V době, kdy mít vlastní názor je in, jen do té chvíle, kdy se názor shoduje se názory ostatních. Takže i když mi říkají, ať přemýšlím, ať mám na vše vlastní názory, tak i přesto říct kurvě, že je kurva nesmím. A to jen z toho důvodu, že mě učí. Říká mi, kdy mám jíst, kdy mám spát, co mám dělat ve chvílích volna. Co je toto za život? Žít podle rozvrhu. "Má práva začínají a končí tam, kde začínají a končí práva jiných." Co je toto za sračky! Vždyť oni nás staví do řady! A proč!? Mám vyjadřovat svůj názor, tak proč jsem toto nemohla říct na hodině občanky, kdy jsme probírali ústavu? Proč vždy, když začnu s učitelem probírat nějaké téma, tak mě v půlce zastaví s tím, že se dostává do nepříjemné situace, kdy kritizuju témata, o kterých nikdy v daném světle nepřemýšlel, tudíž už nemá čím by do diskuze přispěl. A tak se ptám proč? Proč nesmím nikomu říkat, co si myslím... Protože to nikoho nezajímá? Ale tady použiju paradox zákonů. Mě to taky nezajímá, že je to nezajímá! A teď, kdo by měl držet hubu? Překvapivě já, páč jsem "Jen hloupé dítě, co ničemu nerozumí." A já o sobě nikdy netvrdila nic jiného. A to jak se chovám není důkaz toho, jaká jsem. To že se chovám jako trapka, idiot a debil neznamená, že taková ve skutečnosti jsem. Já jen nerada lidem říkám, co si myslím. A to na sobě nenávidím! Tu potřebu někam patřit. K čemu to? Dokud budu svá. (Klišé... Já vím...) Call the doctor, call me crazy, but i know that you need more.
Sorry, rodičové. Nejsem ta dokonalá dcera, kterou jste chtěli. Ale na to jste měli myslet dřív. A nevzít si místo dítěte placentu. Nikdy nebudu dokonalá právnička, nebo modelka jak je to v naší rodině zvykem. Nikdy se nevyrovnám vaší představě. A ani nechci. Nechci si hrát na něco, čeho bych později mohla litovat. Nikdo nechce žít ve lži. Poté totiž umírá pravý charakter. A já nechci umřít. Já nechci žít tak, jak vy! Dokonalá, na každém kroku hlídaná. Hold jsem černá ovce a vy s tím nic asi nenaděláte.
Od teď začínám psát bez obalu... Možná budu dělat nesmyslné přirovnání.. Hehe... to se snad přežije ne? Muhehe..
Žádné komentáře:
Okomentovat